Perspektiva financí pro municipality do roku 2013
Nechci hodnotit, nakolik kvalitní a uživatelsky přívětivé tyto instrumenty jsou. Pravdou však je, že nastavení jednotlivých operačních programů (jejichž počet je evropským unikátem) a souvisejících metodik příliš nekoresponduje s požadavky na srozumitelnost, jednoduchost a především jednoznačnost všech dokumentů, kterými se musí případný žadatel probrat a jež musí při přípravě žádosti o dotaci využít. To však není nic nového, neboť podobně složitě byla nastavena metodika operačních programů již v prvním programovacím období. V důsledku to znamená, že řada subjektů, které mají vhodné záměry, se ani neodvažuje do těchto vod vstoupit a nejistou šanci získat dotaci raději oželí.
NASTAVENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
Otázkou je i samotné nastavení operačních programů, neboť v rámci řady z nich jsou nemalé částky (v řádech desítek i stovek milionů korun) poměrně neúčelně vynakládány na tzv. soft projekty, jejichž užitečnost může být sporná. Například řada marketingových akcí a opatření by mohla být financována spíše z vlastních zdrojů žadatele a subjektů na něj napojených.
Podle mého názoru mělo být využití strukturálních fondů primárně zaměřeno na zdokonalení a budování infrastruktury, nezbytné pro ekonomický rozvoj a vzdělanost. Prostředky, z nichž se financují například právě marketingové aktivity či provozní náklady některých zařízení, nelze vždy hodnotit jako rozumně utracené.
Metodika pro zpracování žádosti a následné hodnocení projektu neumožňují různé nevhodně nastavené parametry konkrétního projektu včas eliminovat. Fakticky pak dochází jednak k plýtvání dotačními zdroji (a tedy i zdroji veřejných rozpočtů), jednak k následnému zatěžování městských a obecních rozpočtů. Jak provoz, tak údržba těchto projektů vyžadují každoročně další nemalé dotace, které však již nejsou hrazeny z unijních zdrojů, ale z rozpočtu vlastníka projektu, potažmo z rozpočtu obce či města. V rámci přípravy projektu a případného zapojení dotačních titulů si toto dokáží velice dobře ohlídat soukromí žadatelé, v případě veřejných subjektů tomu tak však vždy není.
OBCE V POROVNÁNÍ S MĚSTY A STATUTÁRNÍMI MĚSTY
Jaká je tedy aktuální situace v současném a budoucím čerpání evropských fondů? Jak si stojí obce v porovnání s městy a statutárními městy?
První graf ukazuje poměr a výši čerpání dotačních zdrojů v období 2007-říjen 2010. Jak je vidět, podstatnou část (v absolutní částce 4,861 mld. Kč, tj. 60,9 %) čerpala města. Statutární města, která jsou z hlediska finanční síly zjevně nejbonitnější skupinou, dosáhla pouze na celkovou sumu 544,637 mil. Kč, tj. 6,8 %. Obce, které jsou z hlediska finanční bonity na opačné straně tohoto pomyslného žebříčku, pak dosáhly na 2,573 mld. Kč (tj. 32,2 %).
Tento fakt zasluhuje pozornost - menší obce zpravidla mají daleko silnější potřebu budovat infrastrukturu, dopravní a inženýrské sítě, čističky odpadních vod a podobně. Z hlediska finanční pozice se však nacházejí ve složité situaci - jak podle potřeby zajištění finanční spoluúčasti (je-li vyžadována), tak podle možnosti zapojení například bankovních úvěrů (překlenovacích, do doby čerpání dotace). Stejně obtížné je pro ně financovat asistenci schopného poradce, který jim umožní zvládnout složité metodiky při přípravě žádosti o dotace i v realizační fázi projektu.
Ačkoli z hlediska počtu je tato skupina nesporně nejsilnější, čerpaly obce v přepočtu na jednu obec relativně nízkou částku.
VÝHLED DO ROKU 2013
Jak vypadá výhled, resp. alokace v rámci aktuálních operačních programů do konce tohoto programovacího období (viz druhý graf)? Statutární města by v tomto období měla získat podíl 23,2 % na celkové sumě 24,443 mld. Kč, města opět nadpoloviční část, tj. 57,8 %, a obce 18,9 %.
Je tedy zřejmé, že do konce programovacího období 2007-2013 se pozice menších obcí dále oslabí, naproti tomu města si povedou zřejmě dále poměrně dobře. Důvody jsou popsány výše, fakticky se však jedná jednak o možnost vytvořit větší zásobník projektů s ohledem na počet obyvatel, kteří ve městech a statutárních městech žijí, jednak o obtíže při vytváření aparátu pro přípravu žádosti a další administraci projektu, kterým obce musí čelit.
Tomáš Kulman je ve společnosti KPMG Česká republika manažerem v oddělení Poradenské služby zaměřené na výkonnost a technologii.
AUTOR: Tomáš Kulman
ZDROJ: BANKOVNICTVÍ
DATUM: 13.12.2010