Povodňová daň ano. Ale...
Špidlova vláda chtěla po povodních v roce 2002 zvednout spotřební daň, dolní sazbu DPH a zavést milionářskou daň. Jenže nebylo jasné, jak se výnos rozdělí, co se z něj bude platit. Zavánělo to pokrytectvím: povodně sloužily jako záminka pro zvýšení daní.
Nynější nápad na zavedení povodňového fondu, financovaného zvýšením daně z příjmu o stokorunu, tím při zběžném pohledu netrpí. Fond lépe garantuje účel. Poplatník ví, na co mírným utažením opasku přispívá.
Jenže s nadšením opatrně. Stoprocentní garanci, že se peníze nevypaří, zatím nemáme. Prostředky mají jít nejen na odstraňování povodňových škod, ale v letech, kdy povodně nebudou, i na protipovodňová opatření. To je problém. Jak velká část z fondu se bude moci v jednotlivých letech použít? Jak může někdo znát rozsah škod, které bude třeba odstranit za rok? A na jaká protipovodňová opatření peníze půjdou? Na ta, o kterých zpráva vodohospodářů v loňského roku říká, že "se provádějí "nekoncepčně a bez kontextu"? Jinak řečeno: kdo zajistí, aby fond nebyl jen dalším zdrojem příjmů betonářské lobby?
A dál. Dříve či později někoho (například Radka Johna) napadne, že protipovodňovým opatřením je i záchranný a varovný systém. O peníze si řeknou hasiči, armáda. A ve finále se z fondu začne vyplácet "tranzistorovné" - dotace na rádio, které bude fungovat i ve chvíli, kdy v postižené oblasti vypadne proud.
Fond se nedá odmítnout. Musí ale mít striktní pravidla, utrácení peněz musí být pod kontrolou. A hlavně by měl být určen jen na odstraňování následků záplav, Nikoli na "prevenci", u které hrozí, že se peníze rozfrcají. Což by nás vracelo k Bohuslavu Sobotkovi, model 2002.
Než to, bylo snad lepší zavést jednorázovou daň, jejíž výnos by odpovídal škodám, které je třeba nahradit.
ZDROJ: HN
DATUM: 10.08.2010
AUTOR: Petr Honzejk